Příběh jedné složenky

20. října 2009 v 20:44 | Ziky
Dostali jsme úkol z češtiny na zdánlivě jednoduché téma - Události ze života neživé věci. Po prvním neúspěšném pokusu vzniklo toto. Hrozivě se mi to...povedlo! Mně se to líbí=) Posuďte sami.

Můj příběh začal v obrovské vrčící věci. Za papírového života mne to tam přímo (v)táhlo, asi instinkt, nebo co. Vypadla jsem už jako složenka typu A. Jestli vám připomínám žloutenku, bude to tím, že je to sestřenka přes tři a půl kolena z matčiny strany.

Nikdo si ani nestihl všimnout, jak mi to v v té nové barvě sluší a už jsem v balíku s dalšími papírky, které se snažily vypadat z nějakého neznámého důvodu stejně skvěle jako já, putovala do vysoké kancelářské budovy. Házelo to, řidič byl totiž úplně neschopný. Pochopitelně jsem křičela ,,Pomóóc!,'' jenže všichni dělali, jako by je to vůbec nezajímalo.

Všichni ti těžce pracující úředníci měli při naťukávání pitomostí do počítače stejně přihlouplý výraz. Není tedy divu, jak jsem byla překvapená, když se jeden z nich zvedl a začal mne soukat do tiskárny.

V políčku částka mám teď několikamístnou sumu, ale hlavně i adresáta! To koukáte co, vy kopie, už si vás se mnou nikdo nesplete! Jenže pokoj mi nedali ani po muchlání tou vrčící obludou, protože nějaká žena se mě duchaplně ujala a zavřela do modré brašny. Neměla jsem si tam ani s kým povídat (ty doporučené dopisy jsou bručouni, věřte mi!).

Ze spánku mne vytrhlo až denní světlo, za kterého jsem se dostala pryč ze schránky. Chlápek si pozorně přečetl všechno co šlo, jenže při pohledu na částku zrudnul, začal funět a kdyby neměl pleš ale vlasy, začal si je rvát. Vyfuněl schody a celou tu doby mě mačkal v upocené ruce. Rozrazil dveře.
,,Ne, ne člověček kam to jdeš?'' Správně mám právo na poslední přání, ovšem i to mi odepře, čímž můj krátký život končí ve skartovačce...
 


Anketa

Fakt tu si???

-Jóóó- 100% (1203)

Komentáře

1 Kestler Kestler | Web | 20. října 2009 v 21:14 | Reagovat

Dobrý, mě napadlo, že zajímavý by mohl být i příběh jednoho dopisu =)

2 rose rose | Web | 22. října 2009 v 19:54 | Reagovat

nene, zajímá mě to. ja si z mých pocitů už dávno hlavu nelámu - je to zbytečný :D

3 janda janda | 26. října 2009 v 16:42 | Reagovat

Chtěla jsem se zepat jestli by jsi se nechtěla zúčastnit malířské soutěže na mém blogu? Moc by jsi mě tím potěšila. Kdyžtak se podívej na: serialovasoutezoceny.blog.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama