Listopad 2009

nový měsíc

28. listopadu 2009 v 22:01 | Ziky
není to dlouho, co jsem díky maky přišla na skvělý plán. abych nezapomněla všechny knížky které jsem četla, co nejdříve po přelouskání vypíšu zápisek na blog, abych ho později mohla napsat i do čtenářského deníku. doteď jsem to dělala jen při nejlepších knihách.

začarovaný kruh

28. listopadu 2009 v 21:14 | Ziky
čau opičáci=)

přemýšlela jsem, co všechno dnes napíšu. asi toho bude hodně, ale já to při psaní zapomenu=D

ve škole je to nuda. mám stále pusu plnou aft, takže se nemůžu naplno smát a když se usmívat jak by řekla a. ,bez dásní' je to hrozně trapný=) už od úterý jsem čekala, že bude pátek a ono pořád nic no... ale středy a pátky jsou obvykle skvělé co se týče dávání pozor takže...jak vidíte, došlo na lámání tužek. opět.
že nevíte co je na další fotce?? moje páteční svačina. mňam mňam=D

vlastně celý můj život začíná být nuda. když se mi nikdo nelíbí, nemůžu se těšit do ústavu. nikdy bych neřekla jak jednoduch bude sebe samu přemluvit, odmilovat... prostě na něj těch deset dní nemyslet, nevidět ho, říkát si že je to dement, že o mě nestojí a tak se s ním nemusím zaobírat. na čas jsem měla pokoj a začala se zaměřovat na někoho jiného. maky, nevíš jak mě potěšilo když si mi řekla že je to dobře, že je hodnej a tak. jenže prostě...není to on. a já to vím. tím se dostávám k jádru celé věci. čím jednodušší najednou bylo se odmilovat, tím jednodušší bude do toho zase spadnout. a už mi nezbývá moc času... vážně bych chtěla vidět z nestranného pohledu, jak působím když o něm mezi lidmi mluvím. lhostejně, nezaujatě? snažila jsem sem. promiň maky, nedokážu to. ale stejně jsem ze sebe měla radost. dokázala jsem to - alespoň na měsíc. ale dokázala. jsem silnější než bych řekla.

a už si nezpomínám, co dalšího bylo naplánované do článku, to je normální, ve škole vymyslím super článek a když napíšu titulek, zapomenu to=)

takže zatíím

boring

25. listopadu 2009 v 21:20 | Ziky
nepíšu. neozývám se. neučím se.

známky se horší a horší. to bude panečku vysvědčení, už se vážně těším=D

vlastně je titulek zavádějící. nuda byla až do dodnes. proto jsem nepsala, nebylo co. a jelikož byla dneska středa, kdy nedáváme nikdy pozor, byla to zase docela zábava =D lámaly se tužky, kreslily nadpisy do bižule ke žralokům (někdy vysvětlím proč=), psaly písemky... ano. a dopadne to dobře, ájina super, děják tak zase dva a vylepším si fýzu!!! jinak mě čeká na výzo trojka....

konečně jsem po měsíci viděla pejskaře. nedal se přehlédnout tak lehce jako minule, když tam šla celá jejich třída, já koukám jak blbec, div si voči nevykoukám a pak mi maky řekne: tak co, vidělas? nee! dyť šel proti tobě!!! a ještě měl rudý triko a já ho přehlídla =D

v pondělí se mi povedl dokonalej trapas. na hudebce se tancovalo. a mně to prostě nešlo noo. takže jsem se ztrapnila úplně před všema. já nemůžu za to, že místo na levý pořád skáču na pravý ježííš!

je to ale vlastně nuda. nebýt do nikoho zamilovaný. takže tím titulkem tak nelžu. líbí se mi sice spousta kluků, ale půlku z nich jsem neviděla bůhvíjakdlouho, dva vídám denně, pana nepřehlédnutelného skoro vůbec a pana vtipálka už jsem neviděla asi dva měsíce. ale to je něco jinýho než být zamilovaná.

,,to už je můj osud'' poznáte z jaké je to knížky?

A co čteš ty? (táta) Blesk, Pestrej svět, Mladou frontu, Ústeckej - když ho máme, pak to sprostý....Šíp, Aha!, Rytmus života a občas si dám Blesk pro ženy...

21. listopadu 2009 v 17:05 | Ziky

dlouho jsem se neozvala. dohnat zameškaný učení bylo těžší než bych kdy řekla.

coloredo mansfeld mě samozřejmě nenechala ani vydechnout, šprtala jsem se slovíčka, komix, tři články na zkoušení a do toho budeme ve středu psát velký opáčko. do té doby taky chce odevzdat projekt o česku. už mám napsaný ten text, to jsem dělala skoro celé odpoledne, zatímco táta mi maloval pokojíček=) mám ho teď oranžovošedivej a zítra se dokoupí bílej nábytek. teda jenom skříň, stůl už mám, a zbytek až v pondělí nebo další neděli. no co, postel mám zatím starou a oblečení si vybalím zítra.

poznáváte mě?

14. listopadu 2009 v 14:55 | Ziky
všimli jste si, že je tu opět nový vzhled. chtěla jsem něco, cokoli, pasujícího na mou osobu, bláznivost tohoto blogu a vůbec, všeho kolem. všechno je bláznivý, všichni jsme blázni, tak proč si to nepřiznat?

11st November's morning

11. listopadu 2009 v 13:29 | Ziky
Upřímně, nejsem si vůbec jistá, jestli mím ten titulek správně. Ale co, chybovat je lidské.

Fakt se hrozivě moooc nudím. Tolik, že jsem si ráno v děvět dokonce po stotřináctý pustila Harry Potter a Fénixům řád. Znám to nazpamět (další přiznání-musela jsem si tu paměť vygooglovat, protože nevím jestli je tam z nebo s a to si říkám premiant na češtinu =D). A najednou bylo jedenáct, když zazněla závěrečná písnička. to jsem si práě uvědomila, že mi kručí v břiše. Padl poslední muffin. Při sledování filmu jsem ještě stihla přelouskat jednu kapitolu Čas tajných přání, povinné četby, která sice není tak nudná jak jsem čekala, ale ani zpoloviny tak zábavná jako Stmívání. A zase je to tady. Opravdu se bojím, že sem všichni přestanou chodit, protože se z idees stane ten fan-blog. Nestane. Snad. Naštvete se hodně, když ještě napíšu, že jsem četla první kapitolu Midnight sun - překladu páté knihy, jejíž část se dostala na net a kvůli čemuž Stephenie přestala přepis Stmívání z Edwardova pohledu psát?
Neukamenujte mě.

Potom jsem (ou, moje spisovatelský sklony mizí pod návalem toho nechutnýho slova jsem...) napsala M. do mučírny SMSku, jestli se tady nestaví Mi., jenže mi jaksi neodepsala, takže rychlé přepisování matiky a zemáku bylo nejspíš zbytečné. Jenže jak se můžu soustředit na procentovou část, když ležím na gauči, z notebooku se linou tóny Avriliiných písniček a já ty kolečka vůbec nechápu??? Hrozně absurdní situace. Začala jsem se nekontrolovatelně smát, jako mě to popadne, když se déle jak tři dny nesměju. Vidíš Maky, říkala jsem ti, že to přijde (narážka na včerejší duchaplý telefonát).

A dostávám se do klasickýho stavu. Keine Ahnung! I don't know! (chápejte, tatík mi včera kladl na srdce abych se učila) Nevím. Co ještě psát??

Nikdy neříkej, že něco nejde. Vždy se totiž najde iniciativní blbec, který neví, že to nejde a udělá to!

Citáty to vždycky zachrání, s mojí sklerózou (doprkna, měla jsem ten článek hotovej a hle - blik, cvak, titulka blogu a v rozepsanejch tahle krátká blbost. Nečekejte že to bude tak dlouhý jak mělo!) to ještě nebude tak horký.

Čekala jsem, že když nebudu deset dní ve škole, neuvidím tím pádem žádnýho příslušníka debilnějšího pohlaví a všechno bude v pohodě. Jenže já potřebuju vidět zase ty tmavěmodrý oči. Ať budou číkoliv. (WARNING! máte-li depresivní sklony, neposlouchejte při tom slaďáky ale pořádnej rock=)... Asi budu muset tu nemoc protáhnout do prosince, Uvidíme ;)

Keine Ahnung! I don't know! Nevím.... co psát. (chápejte, tatík mi včera večer klad na srdce ať se učím, takže konverzuju=).

Jeden citát k pobavení na závěr:

Pokud neděláte chyby, pravděpodobně spíte.

Chtěl bych-neznamená nic. Chci-dělá divy.

10. listopadu 2009 v 15:02 | Ziky
Nemůžu říct že mi už doma hrabe, protože pak bych musela připustit, že chci do školy. A to nejde. Měla bych pak výčitky, že mi skoro už nic není tak proč nejdu. Takže mi NEhrabe!

Chro chro chro aneb je to tady

9. listopadu 2009 v 12:30 | Ziky
Čao lidičkové,

tak mě tu máte v pondělní dopoledne, jo. Právě teď ve škole zvoní a naše třídní křičí:
,,Hodinu nekončí zvonění, nýbrž učitel.''
Ale to já si můžu jenom představovat, protože sedím v obýváku, zachumlaná pod zbytkem deky, který nezalehla ta zrzavá, ušatá potvora, poslouchám skvělý Anastaciin hlas a prohlížím si fotky přátel na fejsu. Co jiného se taky dá dělat, když jste nemocní, nebo vám to aspoň všichni tvrdí...

Honí tě mlsná? Müsli s ovocem

7. listopadu 2009 v 21:01 | Ziky
Tak jsem nemcná. Mám oteklý oči, zvýšenou teplotu a uzliny jako míče. Máma-sestřička-se bála jestli to není zánět dunit, nacož trpím pravidelně (ve školce měsíc co měsíc) a tak jsme šli na rentgen. Doktor se snažil bejt vtipnej. ,,Už je to tady.'' ,,Co-o? Jako že začne chrochtat?'' ,,Mno má to různý projevy.''
Super. Ale prase snad nejsem a nebudu. Potřebuju vitamíny a co je ke snídani lepší, než kukuřičné lupínky??

Čtvrtletí je tady.

6. listopadu 2009 v 17:48 | Ziky
Konečně se mi do rukou dostalo Stmívání. Už se těším, až začnu číst, vlastně jsem se na to chystala teď, jenže musím z Maky řešit ty dementy co chtěj odejít :'( ...mno problém bude v tom, že to dement neni tak ať neodchází, jinak tam zbyde jenom osm retardů a to jsme v sekundě!!!

Ve čtvrtek umírám...

5. listopadu 2009 v 21:03 | Ziky
Počítejte s tím, že 6. listopadu mě uslyšíte naposled. Jsou rodičáky. Mám trójec z fyziky. Šprtala jsem se dvě hodiny. Proč mám teda dvojku? A výslednej průměr 2.63???? Pomoc.
A zejtra píšem čtvrtletku z matiky. Taky to bude hrůza. Jen se obávám, že na trojku to nédám...
Mimochodem dneska jsem se učila 3.5 hodiny.
Jenže už kecám jenom o škole a to je to, co mě poslední dobou vytáčí u M. a S. do extrému. O ničem jiném se nedokážou bavit. Ještě k tomu řekly největší drbně třídy strašnou blbost, že se nám (mně a Maky) líbí jeden kluk z tercie, pak taky Otík z primy a nevím co všechno. Ve skutečnosti se mi fakt líbí primán, ale Otík je přece Makyin=) Mám mnohem lepší objev. A dokonce si mě i pamatuje héj=) z jednoho venčení psů
Mno a co ještě psát?
Jo, jo, dodělala jsem docela dobrej náhrdelník, zejtra, pozejtří (popozejtří) sem dám fotky.
Už vážně není co psát...

Šťastně ODmilovaná

3. listopadu 2009 v 19:16 | Ziky
" Nepřestala jsem tě milovat, jen jsem se naučila bez tebe žít. Nebylo to snadné, ale bylo to snazší než zapomenout. "

Titulek nebudu dál komentovat. Hovoří za vše, že? Je mi fajn.
Právě jsem zjistila, že můj nový objev (vlastně dva objevy) uvidíme zase zejtra. Budou hezky oba čekat u dveří=D Nepochopím, jak můžou být kluci primáni v pohodě, kluci terciáni v pohodě, sekunďani z béčka v pohodě JENOM těch našich devět (to jsem neříkala že H. odešel??? tak to říkám teď, už máme jen devět kluků) debilů jsou debilové. To mi hlava fakt nebere.

Dneska jsem se tři hodiny učila. Ájinu, děják, bižulogii, fyziku, němčinu. Můžu s klidem prohlásit že umím ze všeho tak půlku=)
Příští čtvrtek jsou rodičáky. Myslím, že doma bude dusno.

V hlavě mám nápad na fantasy-slátaninu ale ještě nevím kam to budu psát, jestli růčo nebo na net. Uvidíme.

Můžu snít, ne?

1. listopadu 2009 v 19:33 | Ziky
Když jsem si myla hlavu (ta blbá paletka nejde splachovat) trochu jsem se zasnila. Odstěhuju se do Británie.

Každý, kdo mě trochu zná ví, ják moc miluju Anglii. Tak já se tam odstěhuju, jo?
Nejdřív začnu jako aur-pair, budu dohlížet na nějaký rozmazlený, tlustý angličánky. Tak dvě tlusťoučký, růžovoučký dětičky by byly ideální. Třeba dvojčata, kluk a holka. Ten kluk by nosil tričko se Spidermanem a ta holka růžový šaty. A máme začátek mé kariéry.
Potom se vrátím na rok dva do Čech, pozdravím staré známé a pojedu zpátky.
Že Angličani jsou krásní, o tom žádná. Takže si nějakýho takovýho, nechutně bohatého najdu, koupím si vysavač co sám luxuje, vanu s vířivkou a budu cestovat, zatímco pan Dokonalý mi na to bude pěkně doma vydělávat. Ale teď nad tím tak přemýšlím....možná nebude prachatej, ale úplně obyčejnej kluk a bude taky chtít cestovat (kde na to vezmeme je vedlejší...). Pak se časem usadíme někde ve Walesu, koupíme domeček na pobřeží a z okna budu pozorovat divoký poníky. A samozřejmě že ten kluk bude mít krásný modrý oči.
Nemám já dokonalej, nesplnitelnej sen?? =D
BERTE TO S REZERVOU, NIC Z TOHO NEPOTŘEBUJU, KROM TĚCH MODREJCH OČÍ A TO S TÍM STĚHOVÁNÍM TAKY NEBYL VTIP