Únor 2011

Day turns to night, night turns to whatever we want we're young to enough to say this has gotta be the good life...

28. února 2011 v 20:35 | idees |  Art
Až jsem se divila, jak moc text z Good Life sedí. Ty moje days and nights se taky slévají dohromady, jako třeba když jsme dnes ve čtyři ráno vstali, větrali, umírali vedrem a měli víc energie než večer... Mám za sebou tři dny prázdnin a už teď vím, že budou nejlepší! :) Rozjeli jsme to. A bude to už jenom horší :D Zítra budu fotit dvouměsíčního borderáčka, dneska jsem ze sebe zase udělala člověka (hory jsou fajn, ale ještě víc fajn by byl splachovací záchod a tekoucí voda:D) a to už je jen krok od faktu, že jsem prostě blázen a středu asi věnujeme výprodejům...:D Ve čtvrtek se vracím zpět na hory, takže fotek bude vážně hrozně moc...
A ke kresbě. Čtyři tužky, dvě gumy, jeden geniální zpěvák a asi 3 hodiny práce. Paní učitelka ze ZUŠky sice spokojená vůbec není, jí prostě deformace bijí do očí, já tam sice nějaké ty nesrovnalosti vidím, ale i přes to jsem hrozně spokojená. Tak já si jdu zase užívat:)

Informační

25. února 2011 v 19:50 | idees
Protože jsem ještě stále nevymyslela, jak vložit obrázek do článku, protože novej editor mi nefunguje, jedu si užívat jarní prázdniny s přáteli a někdy na jejich smutném konci můžete čekat kresbu Ryana Teddera a spoustu fotek z hor:)

sunshine in my soul

21. února 2011 v 20:34 Zvířata
nemám ráda videa v článcích, takže si to hoďte do HQ a řekněte, je ten začátek parodie na biebra?:)

Kurevská zima. Jak jsem to napsala, hned se cítím líp:) Cestou ze školy se nám zdálo, že rtuť vystoupila o něco výš než na -11°C jako ráno, tak jsme si dali ruskou zmrzlinu. Do ruské zimy ruskou zmrzlinu! Ale nezahřála mě, překvapivě. Tak jsem se prohrabovala starými složkami a tohle je přesně to pravé, co potřebujeme všichni na rozehřátí. Enjoy a já jsi jdu vylepšit pyramidkami mikinu:) 
idees
idees
idees

Back Swan je psycho, ale dobře se kreslí.

17. února 2011 v 19:08 Art
Minulý čtvrtek jsem vyrazila na premiéru Black Swan. Ve světě vzbudil film takový ohlas, že moje očekávání byla opravdu velká. Čekala jsem něco úplně jiného. Podle recenzí, všech zvěstí a nejrůznějších popisů...připadá mi, jako by všichni ti lidé film neviděli. Jinak nechápu jak mohou být nadšení a the film is amazing. Začalo to celkem poklidně, ale po pěti minutách mi bylo jasné, že místo do kina jsem měla jít na ulož.to. V kině je všechno děsivější a hlavně - nemůžete to vypnout v půlce. Nina je prostě blázen. Je posedlá tím, že ji někdo chce o hlavní roli připravit a...dochází mi slova. Ve scénách s halicinacemi a všemi záchvaty je opravdu děsivá. A taky je tam moc sexu. Z kina chci odcházet s dobrou náladou a ne se celá klepat. Vtipné na tom bylo to, že jsem plánovala se po kině ještě učit, protože mě čekaly tři dost těžké písemky a přišla jsem tak rohozená, že jsem nemohla nic jiného než tupě číst latinské pojmy a zírat do blba. Ze všech těch písemek mám jedničku. Nechápu. Abych usnula, pustila jsem si dokola 3x všechny písničky Aerosmith co v mobilu mám a 2x OneRepublic. Upřímně, nechoďte na ni do kina. Rozhodně to není špatný film, dobrá kamera, skvělé záběry ale...do kina nechoďte. Nebezpečí deprese, ze které jsem se vyhrabala až po týdnu. A nejsem psychicky labilní.

Tenhle týden jsem nechala 200,- v papírnictví. Ale s novými tužkami a nejlepším skicákem to kreslení šlo vážně samo. Určitě znáte tu fotku, podle které jsem to dělala. A jsem vážně moc spokojená:)
ss
idees
idees
A ještě pár důležitých bodů, na které určitě čekáte:
Miluju Stevena Tylera víc a víc. Ten chlap je génius.
Na světě existuje ještě pár normálních lidí, kteří nemají mozek plnej mejkapu a holek.
Asi se půjdu zahrabat. Včera na výtvarce se všichni vytasili s úžasnejma studijníma kresbama a já tam jenom stála a tiše obdivovala...:)
Jsem děsně originální. Všichni před Vánoci bláznili s Reflexu s Lennonem, ale ke mě se dostal samozřejmě až teď. Protože mám hrozně zapomětlivé kamarády. Jo, John byl taky génius, ale trošku míň.
A mám celá záda fialová. Povedlo se mi skočit na tu železnou tyč, přes kterou se skáče do výšky, rosekat si záda a sedřít ruku. Jsem prostě šikovná!:)

Láska je stav nulové gravitace.

14. února 2011 v 14:14 Krajina
Valentýn. Kdybych měla napsat seznam slov, které mě štvou, zabíral by jednu z předních příček. Nevím proč, ale tahle fotka mi připadá taková nějaká zamilovaná.
idees
,,Láska je zmagoření. Láska je jako náměsíčnost. Láska není žádná věda. Láska je stav nulové gravitace. Láska jsou samá srdíčka. Nejsem žádný odborník.'' Filip, 6.A

Doufám, že čtete čtvrteční přílohu MF Dnes, protože už není k sehnání a tenhle článek opravdu stojí za to. A jestli ne, tak si ji všichni povinně sežeňte, protože Děti píšou co je to láska.

Co myslíte vy, co je to láska?

V říši divů za zrcadlem...

12. února 2011 v 20:50 Město
...přesně tak jsem si dnes připadala. Když někde musím vyjmenovat svoje koníčky, vedle focení zmiňuju geocaching. Díky němu objevuju nádherná místa. Místa, na která bych se určitě jinak nedostala, místa, kde svět ještě není tak zkažený jako všude jinde. A právě to jsem dneska objevila - vesničku, kolem které projíždím téměř každý týden, ale nikdy jsem nebyla za tou vysokou zdí. Právě tou, která ji odděluje od dálnice a vysokých komínů. Tam se zastavil čas. V době, kdy si lidé ještě pomáhali a na světě bylo krásně.

Stínohry

11. února 2011 v 17:45 Akce
Simple Plan-Crazy

Ve středu jsem byla na výstavě Míč, rýč, klíč, kterou kamaráka zhodnotila jednoduše: ,,Ty fotky jsou jako kdybych  (nádherně kreslí, je vtipná, chytrá, ale fotit teda neumí:D) přišla k babičce na chalupu a fotila úplně všechno co tam je.'' Fotky vážně nebyly nic moc (spíš nic než moc), ale stejně tam chodím spíš kvůli těm prostorům. Galerie byla přesunuta do bývalé továrny a je vážně krásná. Komplex cihlových budov, vtipné nápisy (do galerie se dostanete jen díky zvonku s nápisem sezame, otevři se), v asfaltu zbytky pružin a drátů. To místo má tak perfektní atmosféru, že se ani nedivím svému dědovi, kterému se odtud nechtělo odejít a pracoval snad ještě deset let po nároku na důchod. Taky bych neodešla. Jednou budu totiž v takových úžasých prostorách bydlet. ,,A celá jedna stěna bude nástěnka, ze který nikdy nic nesundám.'' Mám praštěný kamrády:)
idees
idees
Hřebík na kovové tabulce okna - proč ne, že.
idees
Nikdy nevíte, co objevíte za dalším rohem.
idees
idees
idees
IDEES
A z továrny musí být správně výhled na další továrnu.
IDEES
Ale ze všeho nejgeniálnější jsou samozřejmě ty okna

Jdu koukat na Za školu, i když jsem to nikdy neviděla, protože naše škola je nejlepší a všem to natře! :)

Trying to be cool you look like a fool.

5. února 2011 v 18:01 Scéna
Není zajímavá ani technicky vychytaná, stíny jsou celé zašumělé a rozmazala jsem žaluzie, ale líbí se mi. Hodně moc se mi líbí.
idees
Vůbec mi nevadí, že venku je teplo a slunce a já budu už třetí týden doma. Taky mě nemrzí, že když jsme to plánovali spolu, vy jedete beze mě. Proč by taky mělo, že. Nepotřebuju aby ses zeptala, jak mi je, samozřejmě že mě víc zajímá koho nového jsi potkala a jak moc kůl odpoledne to bylo. A že to musíte zopáknout. Taky jsem moc ráda za to, jak moc nadšeně se mnou mluvíš a připadá mi hrozně vtipný, když máš telefon u ucha, ale bavíš se s někým vedle sebe a já si vlastně melu jenom tak, pro srandu králíkům. Jsi jí posedlá. Naší společnou kamarádkou jsi úplně posedlá. Protože ona je úžasná a perfektní, vždyť to já přece vím. A ty sešity se mi opisovaly skvěle, když jsem viděla, že jsi změnila písmo. Ty ráda měníš písmo. Nikdy jsem to nechápala, proč prostě nepíšeš svým stylem. Ale teď píšeš přesně jako ona. Nerozeznala bych vaše písma. Úplně Tě vidím, jak tam sedíš, zkoumáš všechny její sešity a snažíš se přesně napodobit její výrazný sklon. Ale já vím, že to nejsi Ty, protože děják nestíháš, nemáš čas se soustředit na nové lepší písmo a celý zápis je Tvůj nerozluštitelný škrabopis, ten který mě tak vytáčí a se mi na Tobě líbil. Jo, vždycky jsem na Tobě měla ráda, že jsi svá a dokážeš vyjádřit svůj názor. Nemůžeš před tou nemocí utíkat - musíš se jí postavit.

Zajímavé, jaké hlouposti dokážou zničit něco tak dokonalého.

We say goodbye in the pouring rain...

3. února 2011 v 16:26 Akce
idees
Jo, strašně se nudím. A zamilovala jsem se. Do Hurts a jejich Stay. Dokonce zpívám! (chápejte, jestli něco fakt neumím, tak zpívat.)
Ne že bych nevěděla co dělat. Čtu, kašlu, smrkám, brečím u filmů, trochu mi hrabe, závidím těm co jsou ve škole a momentálně nacvičujou skok vysoký, který je hned po zpěvu na seznamu věcí, ve kterých se mi nikdo nevyrovná:) Ale já bych chtěla dělat spoustu jiných věcí. Ze všeho nejdřív se musím uzdravit, i když mám pocit, že se ta šílená chřipka už po třetí vrací. Pak nejspíš vykrást banku, nevidím jinou možnost. Právě jsem si na ájsíkjů s praštěnou kamarádkou, které se chřipka taky nechce pustit naplánovala cestu kolem světa pro případ, že bychom vynalezly teleport. A kdyby ne, pořád je tu ten plán s bankou, že. Miluju cestování. Miluju focení nových míst. Naneštěstí tatínek nenávidí jakýkoli pohyb dál než do večerky (paradoxně se živí tím, že každý den najezdí přes 100 km) a mamka sama jezdit nechce. Ale já budu fakt hrozně moc bohatá, až to není hezký a procestuju celej svět.