Únor 2012

Nikon J1 - poraďte.

27. února 2012 v 22:13 | idees
Jelikož v mém okolí není moc lidí, kteří opravdu rozumí foťákům a všem těm věcím kolem, budu doufat, že tady se najde někdo, kdo mi poradí.

Nejspíš už jste slyšeli o novince Nikonu - nepravé zrcadlovce Nikon J1 a V1. Je to lepší než kompakt, ale zrcadlovce se to pořád nevyrovná, protože jí chybí to nejdůležitější - zrcátko. Zato má 4 různé objektivy. Model V1 je mnohem dražší a nemá zase o tolik lepší funkce. Mamka mi nabídla, že mi doplatí peníze, které mi ještě chybí na J1.

http://www.photoextract.com/f/nikon-j1 - popis základních funkcí

V květnu jedu do Španělska a vážně mě láká mít nový foťák už to téhle dovolené. Určitě už jste zaregistrovali, že články teď přibívají velice málo - mě už to prostě s kompaktem nebaví. Já vím, že nezáleží na foťáku, na některé své fotky jsem vážně pyšná a dokázala jsem je jen s kompaktem. Ale už mi to prostě nestačí.
Na druhou stranu nerozumím složitému nastavování zrcadlovek, nad fotkou už se musí moc přemýšlet a to já nikdy nedělám. Jakmile se s něčím musím moc piplat, vykašlu se na to, protože pak to pro mě ztrácí takové to kouzlo jednoduchosti, ať už v kreslení, focení, vyrábění...ve všem. Taky mě trochu děsí velikost zrcadlovek, zaberou hodně místa a jsou dost těžké.
Na pravou zrcadlovku bych musela čekat ještě dost dlouho a nevím, jestli se mi ještě bude chtít. Poslední dobou mě hrozně mrzí, když mám povedenou fotku, ale je třeba málo ostrá nebo má špatné barvy jen proto, že foťák na to prostě nestačí.

Co myslíte, má teda cenu si pořizovat nedokonalou J1, nebo čekat do bůhvíkdy na tu pravou zrcadlovku, když sama nevím, jestli mi bude vyhovovat? Pokud máte nějaké zkušenosti s takzvanými mirrorless foťáky, nebo dokonce J1, budu hrozně ráda, když mi napíšete, protože ať gůglím jak chci, našla jsem toho jenom velice málo.
B*

maličkosti

26. února 2012 v 21:49 | idees

Miluju ty malé bezvýznamné věci, které mi zvedají náladu.
Když jdu spát někdy v jednu a v deset už jsem vyspalá. Den se zdá dlouhý, když nevstáváte ve dvanáct...:)
Když si dvakrát přečtu německá slovíčka a nějakým záhadným způsobem je prostě umím. A když pak vidím, že babička má radost, jak se lepším a nemám tak hnusnej pocit z toho, že se mnou zabíjí každou neděli nad učebnicí němčiny.
Když se podívám do zrcadla a po dlouhé době si řeknu, že mi to prostě sluší. A nezajímá mě, že si to myslím třeba jen já.
Když se dokopu si zase jednou nalakovat nehty a ony se mi neobtisknou na povlečení.
Když si pustím CD Beatles a u toho si čtu knihu Beatles jejich vlastními slovy. A hrozně se u toho směju, protože Ringo má prostě nejlepší hlášky.
Když už umím něco hoodně málo španělsky. Psala jsem, že se učím španělsky? Myslím, že ne. Tak to píšu teď.
Když se na mě usměje nějaká úplně neznámá stařenka a já mám radost z toho, že ne všichni důchodci jsou nevrlí a naštvaní.
Když se na mě taak hezky usměje úplně cizí Vietnamec. Oni se všichni tak hezky smějou.
Celkově mě hrozně potěší jakýkoliv úsměv od cizích lidí. Najednou mi v hlavě vyskočí něco jako Baruš, nejsi zase tak ztracená.
Největší radost mám ale úplně s něčeho jiného. Vrací se mi takový ten nadhled, myslete si co chcete, mně je to u prdele. Nezajímáte mě. Jsem možná hrozně namyšlená, ale tenhle pocit prostě miluju :D

Jaké maličkosti zlepšují náladu vám? :)


All we serve are empty words that always taste the same,

21. února 2012 v 20:54 | idees |  Rostlinovky
Jsem pořád tak nějak mimo. A nevím co s tím dělat.

Patience.

12. února 2012 v 17:08 | idees |  Krajina
Říká se, že si uvědomíte, jak moc máte někoho rádi, až když ho ztratíte. Pro mě je momentálně horší někoho ztratit, pak se znovu pomaličku začít bavit, všechno si vyříkat a uvědomit si, co pro mě ten člověk znamená. A vědět, že už to nebude jako dřív. I když...možná to chce prostě jen trpělivost. Hrozně moc ti děkuju za tuhle písničku, i když ty si to nejspíš nikdy nepřečteš. Děkuju ti za všechno.

Just be yourself. Everyone else is already taken.

7. února 2012 v 21:27 | idees
Dnes bez fotek. Jenom se potřebuju vypsat.