Jsem pořád tak nějak mimo. A nevím co s tím dělat.
Jsem mimo, pokud na mě někdo mluví. Můj mozek prostě není schopný vnímat. Celý den říkám M. fakt hnusný věci, ale to je prostě reflex. Taky jste zvyklý být děsně ironický, a když pak už máte být hodní, nějak vám to vždycky ujede?
Jsem mimo, protože už skoro nespím. Vždycky tak kolem desáté začnu koukat na nějaký film nebo seriál s tím, že nejpozdějc v půl jedenácté to vypnu. A pak je najednou půlnoc. V šest potom zvoní budík a odnáší to můj chudáček mobil, obvykle ho nějak omylem shodím na zem, protože mi nejde vypnout.
Jsem mimo, protože už zase nestíhám. Učím se většinou až tak od osmi, protože dřív to prostě nejde. A pak samozřejmě nic neumím a celé to jde zase dokola.
Jsem mimo, protože mám občas pocit, že vážně nikam nezapadám. Naštěstí to nikdy netrvá moc dlouho.
Jsem mimo z knihy Alchymista. Připadá mi naprosto dokonalá, skvěle napsaná, naprosto boží. Znáte Tajemství? Nejspíš je to jen můj pocit, ale každá věta z Alchymisty je jako jedna ze zásad Tajemství. Každá kraťoučká kapitola je jako mistrovské dílo. Souhlasím s každou myšlenkou. Paulo Coelho je génius. A já mu to všechno věřím.
A hlavně jsem mimo, protože skoro nefotím ani nekreslím. Nemám čas. A když už ano, učím se španělsky. Hrozně mě to baví :)
Taky si občas připadáte tak moc mimo?
Juno | 
To je přenádherná fotka. A hudbu taky chválím..