Srpen 2013

Spálit a zapomenout

28. srpna 2013 v 19:52 | idees |  Foto
Pálili jsme staré fotky a dopisy. Jak mizely tváře v plamenech, narůstal strach - bude mě taky takhle jednou někdo pálit?


Šumava

25. srpna 2013 v 20:25 | idees |  Foto
Miluju Šumavu. Miluju šumavskou přírodu a mám ráda Šumaváky, kteří si prochází životem těžším, než si většina Pražáků dovede představit. Vracím se tam každé prázdniny k příbuzným a ti patří mezi nejskvělejší lidi, jaké jsem kdy poznala. Všechno tohle, co cítím k Šumavě a hlavně na Šumavě jsem chtěla dát do fotek. Zjistila jsem, že takový přístup je mnohem lepší než hledání dobrých záběrů a tak se domů vracím s méně fotkami, ale jsem s nimi spokojená víc než kdy dřív.
To mě vede k otázce - také si myslíte, že správný umělec o své tvorbě vždy pochybuje? Neměl by si za svou tvorbou stát pevně a dokázat si ji objhájit, hmm?



Co mi dělá radost - 3

23. srpna 2013 v 20:30 | idees
Poslední dobou se k té radosti musím trochu nutit. Doufám, že tohle divný období přejde co nejrychleji a ráda bych vám ukázala, co mi v tom pomáhá.

Gimme more

21. srpna 2013 v 21:37 | idees |  Foto
Odjíždím na Šumavu, do míst, která miluju z téhle smutné země úplně nejvíc. Smutnější než Čechy ale je, že se letos netěším. Prázdniny jsou vlastně hrozně zvláštní. Pořád se někam jezdí, na chalupu, na návštěvu, na dovolenou, odpočinout si, odfrknout si. Proč? Ne že bych se hlavně na tyhle útěky nejvíc netěšila, ale cítím se při nich divně. Utíkat od života tady, někam, kde se ani neohřeju a zase pojedu zpátky, ještě víc mimo, než jsem odjížděla... letos už mě to nějak nebere. Potřebuju žít teď a tady. A tvořit.


Kdyby byli všichni na světě slepí, kolik lidí bys zaujal?

18. srpna 2013 v 12:11 | idees |  Foto
Život. Je klišé. Krutý, nespravedlivý. Jednou skončí. Zatímco si budete více či méně v klidu žít, zjistíte, že to vlastně nemá cenu. Život nemá smysl, pokud si nějaký sami nevytyčíte a nepoženete se za ním, no matter what.
Můžete si stěžovat. Nadávat. Možná si budete přát to všechno vzdát a prostě se na to všechno vykašlat. Ale vy to neuděláte. Protože život takový prostě je a pokud se nebudete snažit, nezažijete ty krásné okamžiky, kdy se všechno zastaví a jediné co v té chvíli cítíte je štěstí. A i když jste třeba moc štěstí zatím nepobrali, není místo stěžování a depkaření lepší vzít ten zbyteček šťastného, co vám zbylo a žít s tím?

Často se takhle cítím. Že bych se na všechno nejradši vykašlala. Ale pak si vzpomenu na svoje úžasné přátele. Na to, že bez nich si ten svůj život nedokážu představit. Možná takové přátele nemáte. Ale máte určitě něco jiného, ne? Rodinu, vášeň, nebo třeba jen zmrzlinu. Občas stačí žít třeba jen pro západy slunce, pro úsměv náhodného kolemjdoucího nebo pro tu nejsladší chuť Nutelly. Žijte pro co chcete, ale hlavně žijte. Život je krásný, jenom to občas nevidíme.

Tyrolsko

15. srpna 2013 v 21:26 | idees |  Foto
Nic není tak hrozné, jak to na první pohled vypadá. Depresivní nálady už jsou pryč, vystřídalo je něco jiného, pořád ne dostatečně prázdninového. Nevadí. Mám radost alespoň z rakouských fotek.


Emoce, chci vidět emoce.

1. srpna 2013 v 16:12 | idees |  Foto
Vystihnout posledních 14 dní jednou fotkou? Není to zase tak těžké, jak by se mohlo zdát.

Proč tak depresivně? Hlásám smějte se, myslete pozitivně. Mně už to ale moc nejde.
Dneska je 1. srpna. Měsíc prázdnin je za námi. Část mého sobeckého já má potřebu si ten měsíc trochu shrnout. Část mého sobeckého já touží po tom, aby mě pochopil ještě někdo kromě mé milované M. Aby někdo pochopil, že se mám fakt nahovno a že k tomu mám dobré důvody.