Člověk, který tančí, je svobodný člověk.

14. září 2013 v 0:17 | idees |  Řeči
Dnes večer jsem se překonala.
V tanečních. Víte, já opravdu neumím tancovat. Miluju cvičení, baví mě posilování, líbí se mi, když vidím pokroky, když cítím druhý den namožené svaly. A tím asi moje pohybové schopnosti končí. Taky naprosto neudržíš rytmus. A pohyb i rytmus jsou v tanečních poměrně důležité prvky...




Posledních pár dnů jsem měla šílené nálady. A každý den taky větší a větší nutkání se svým životem něco udělat, nějak ho změnit, zlepšit. Jenže jak? Nikdy by mne nenapadlo, že mi k tomu pomůžou taneční, do kterých jsem se půl roku úspěšně netěšila a vypěstovala si k nim dokonce dosti silný odpor.
Jenže dneska bylo všechno nějaké... lepší. Lidi byli najednou milejší. Přátelštější. Veselejší. Najednou se někam vypařilo přesvědčení, že nepotřebuju chodit každý pátek pařit, abych byla šťastná. Teda, pořád si to myslím. Ale taky si myslím, že nemůže uškodit být každý pátek mezi lidmi. Být trochu jako všichni ti, co potřebujou chlast, aby se bavili, jen bez toho chlastu. A že je to možná způsob, jak být šťastnější, ať to zní jakkoliv zoufale, divně, vymytomozkově.
Kromě toho, že tanec prostě dává člověku úplně nový rozměr, nové pocity a úplně novou super náladu, konečně jsem se cítila na svůj věk. Teď to možná vypadá, že celé dny sedím doma jako naprostý asociál a starám se svých 150 koček, se kterými jednou zemřu, ale není to vůbec pravda. Jen... pořád říkám, že nechci vyrůst. Že by se mi líbilo být dítě (které už bohužel nejsem dlouho) a tohle všechno už je trochu moc. Jenže dneska jsem zjistila, že to vlastně není tak špatné. Pořád teda nechápu lidi, co se těší na dospělost. Ale všechno má své výhody, asi tak. Cítit se starší, vypadat starší, opravdu být starší.
Taneční jsou překvapivě zábavné. Překvapivě ne tak těžké. Probouzejí až překvapivě hodně pocitů. A překvapivě konečně rozumím babičkám, tetám a ostatním sudičkám, kteří na ně s nostalgií vzpomínají. Tohle životní období je totiž vážně skvělé. Udělám si ho skvělé. Chci aby bylo skvělé. Bude.
foraa_19
 


Komentáře

1 Adelaine Adelaine | Web | 14. září 2013 v 0:30 | Reagovat

Pěkný článek, optimistický. Já jsem na taneční nechodila, nelituju toho teď ani nikdy jindy, prostě na to nejsem a asi jsem větší asociál, než ty. Ale jinak s tebou souhlasím. Taky si poslední dobou říkám, že potřebuju něco udělat, někoho potkat, ale ještě nevím koho a co, ke mě to ještě musí nějak přijít.

2 Taychi Taychi | E-mail | Web | 14. září 2013 v 10:50 | Reagovat

Taneční. Já měla za to, že do nich musí chodit každý, takže jsem nikdy neměla pocit, že tam chodit nebudu. Vlastně se na ně i těším, až se naučím tancovat, i když moje znalosti rytmu a pohybu jsou vcelku omezené. :)

Jinak mezi lidmi je super, vůbec nezníš jako asociál. Nemusíš pozřít ani kapku alkoholu, aby sis to užila. Já chodím s našima děckama jen tak na hřiště, čtu si tam, oni něco hrají, většinou fotbal, ale to mně nejde, takže raději se nezapojuji. I tak je mi skvěle, když na mě někdo zavolá, jestli bych nedonesla míč, který z hřiště odkráčel někam daleko. :)

3 Šárka Exnarová Šárka Exnarová | E-mail | Web | 14. září 2013 v 10:55 | Reagovat

Moc hezké

4 Camelia Camelia | Web | 14. září 2013 v 11:34 | Reagovat

Mě se také taneční moc líbily :) Sice nevěřím tolik tomu, že moje budoucnost bude skvělá, ale je příjemné slyšet to. Snad se ti to vydaří!

5 Rusalka Rusalka | E-mail | Web | 15. září 2013 v 16:44 | Reagovat

Já tanec miluju jinak pěkný článek :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama