Komentáře

1 Bels Bels | E-mail | Web | 20. listopadu 2015 v 12:25 | Reagovat

Nepochybně mě děsí představa momentu, kdy přijdu o svého tátu, nebo kohokoliv opravdu blízkého. Takovéhle věci mě napadaly už dřív a jsou to vlastně moje největší noční můry. Ale je to něco, nad čím by člověk asi neměl moc přemýšlet. O to víc si musíme užívat toho, že s námi stále jsou, starat se o jejich štěstí a bezpečí. Co přijde, to přijde, nepochybně to bude bolestivé, ale žijeme teď a je trochu zbytečné tu bolest prožívat už takhle předem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.