na Blog.cz

Zjistila jsem, že dostávám nápady jenom při poslouchání písniček. Takže děkuju Eminemovi za skvělý text k Lose yourself, možná nejsem navždy ztracená. Možná se mi ještě někdy povede dokreslit skicák.

Tenhle krásný blok mám doma už asi čtyři měsíce a až teď do něj konečně kreslím.

Moje učitelka na výtvarku vždycky nerada vidí angličtinu, protože to pak nemůže objektivně zkritizovat. Jenže v angličtině zní prostě všechno nějak líp. Jednodušeji. Pěkně.

Kéž by byl můj život jednoduchý jako angličtina.

Všichni jsme stejní a všichni jsme si rovni. Na něco v tom smyslu jsem myslela při čmárání tohohle.

Milý Ježíšku...

Oficiálně prohlašuji, že miluju Coldplay.

No, žádné pořádné fotky, jak jsem slibovala, zatím nemám. Ale tentokrát to vůbec není moje vina - jenže Ústí poslední dobou vypadá podobně jako Čína - smog, smog, mlha, smog. Vypadá to dobře jenom při východu slunce (o víknedu vycházím já z postele tak ve třičtvtě na dvanáct) anebo při západu, ale to mi byla dneska taková zima, že jsem nebyla schopná fotit. Přes den světlo veškeré žádné. Takže jsem kreslila.

Víte, jak jsem včera psala, že se těším do Španělska? Tak navštívíme rodné město Salvatora Dalího. Přiznávám, že jsem neměla ponětí, kdo to je, ale pak mi došlo, že jeho surrealistická díla vlastně znám. Mnohem víc se mi ale líbí fotky, na kterích Dalí je, ten jeho knírek prostě! :D Nápad na tuhle kresbu jsem dostala hned, jak jsem ty fotky viděla, ale čas na nakreslení byl až dneska.

Tahle kresba mě bavila jako dlouho žádná ;) A to ENJOY? Ten týden si prostě užijeme na 120%! :))

Už je to dlouho, co jsem slíbila článek o HP. Chtěla jsem si ho nakreslit. Teď to teprve bude plnohodnotný článek :D

Teď mě napadá, že titulek je zavádějící. Mohl by souviset s vysvědčením (jsem maximálně spokojená!), které sice nebylo úplně jedničkové, ale dost dobré. Jenže tohle je o formátu A1, ze kterého mám pořád respekt.

Předlohy byly krásné ženy z Elle a Vogue, ke kterým se tahle píseň nějak hodí.

Posedlost Beatles pokračuje. Objevujeme White Album a užíváme si to.

Rychlá práce z výtvarky, vůbec se mi nelíbí jak je to nakreslené, stínování jsem si vymýšlela a M. pořád někam odcházela, ale tak nějak z toho úplně cítim M. Jo, z toho vedra mi hrabe.

Ve středu jsem měla narozeniny. Samozřejmě mi spoustu lidí přálo na fejsíčku, lidi, kteří se mnou byli celý den ve škole a nic neřekli, protože to samozřejmě nevěděli. Ale několik lidí to vědělo anebo vidělo, jak mi někdo přeje a...pár přání mě vážně dojalo. Sice poslední dobou dost přitvrzuju co se týče hudby, ale jinak jsem naměkko.

Dostala jsem úplně nejlepší CD Aerosmith live 1994, záznam z koncertu např. ^{www.youtube.com/watch?v=SsgGQLo6MbU,} i když mám podezření, že při tom koncertu byli opět lehce v rauši, je perfektní. Fakt se bavím u videí, kde o sobě vůbec nevědí. A i přesto je miluju. Lidi si občas vybírají špatné vzory, no.

A jestli jsem ještě nepsala o Francii, tak píšu teď. V srpnu jedu s BABIČKOU do Francie se zastávou v Norimberku v Německu. Já to dostala k narzeninám, ona k sedmdesátinám, které slavila o týden dřív než já. Babička je na celé té akci nejděsivější, ale jinak se úplně maximálně těším!

Ovšem největší bomba dne byl Moleskine. Určitě jste slyšeli o legendárních zápisnících, do kterých črtal samotný Picasso nebo psal Hemingway. Paní učitelka nám je koupila. Učitelka výtvarky v ZUŠce, ta úžasná dáma, bez které by výtvarka nebyla ono. Ta, která zná čaj na každou nemoc, ta, která vždycky najde na studijní kresbě deformace, ta, která poradí s každým stínem. A ta samá osoba právě teď nemůže chodit, čeká na operaci a příští rok už nás nebude učit. Mě a nejen mě je jí hrozně líto, jak se belhá o francouzské holi po učebně. Bez ní nebude výtvarka už nikdy tou pravou výtvarkou... Myslím, že i ji to dost mrzí a nakonec Moleskiny ani nejsou proplacené ze školného. Máme je od ní. Protože si je prý zasloužíme... A mimochodem, do nich se kreslí úplně samo.