Art

Kam zmizí kofein z kávy bez kofeinu?

31. ledna 2015 v 0:34 | idees
A na jak dlouho vydrží jedna lahvička šamponu?
Kolik dní ti maminka nemusí prát, ale ty budeš mít stále něco použitelného ve skříni?
Jak dlouho se dá pracovat v callcentru bez toho, aniž by se člověk zbláznil?
Co vlastně člověk potřebuje k tomu, aby byl spokojený?

Neexistuje nějaký bod, kdy si svou spokojenost sami už neuvědomujeme a místo toho se pořád ženeme dál a dál, chceme stále víc, ale ani to víc už nás nedokáže uspokojit?

Já nevím.
Ale těším se, až mi jednou bude sedmdesát a já si za a) konečně na všechny takové a další podobné otázky odpovím, nebo za b) zjistím, že přemýšlet nad takovými věcmi je vlastně úplně zbytečné, protože člověk nikdy nemůže dojít k finálnímu názoru. Ne všechno musí být nutně body a fakta a černá a bílá, že.

Konec dobrý, všechno dobré?

2. ledna 2015 v 22:40 | idees
Proč je ptáček v tečkované kleci?


Šťastné a jednorožčí

23. prosince 2014 v 23:50 | idees
Je to oficiální. Vážně jsem se vrátila ke kreslení.
A stejně tak oficiální je, že jsem pořád na obláčku. Neskutečně nekonečně zamilovaná, růžově spokojená.
Tohle byl líbezný rok. Oficialně se blíží ke svému konci. Nejlíbeznější na něm ale je, že zbývá ještě pár dnů, které budou krásné, protože si je krásné udělám.


To chce klid

17. prosince 2014 v 23:00 | idees
Zjistila jsem zajímavou věc. Nejklidnější hlavu mám, když jdu domů. Když mi zima leze pod kabát a já se už nemůžu dočkat, až budu v teple. Mám celý den za sebou a vím, že jsem zvládla/přežila všechno, co bylo nutné. Nic mě nemusí trápit, protože sice začínáme nanovo, ale až zítra. Druhý den. Až v nedohledné době. Dnešek ještě žije a já už nic nemusím...


Blok se mi zaplňuje perokresbami a akvarely. Mám ze sebe radost.

Ilustrace - BEARd

2. září 2014 v 21:32 | idees
Znovu jsem se vrátila ke kreslení a malování. Učím se malovat akvarely, pracuju na anatomii a hlavně už nebudu muset o hodinách hrát 2048 - budu totiž kreslit! :)


Mám ze sebe radost. Zase.

Všichni jsou divní.

10. března 2014 v 23:59 | idees
Pár rychlých kreseb, inspirovaných mými nejpodivnějšími kamarády, přáteli a známými. Kolik máte ve svém okolí opravdu divných lidí? A podle čeho vlastně rozhodujete, že jsou divní? Možná jsou opravdu divní všichni a celý život je vlastně jen o tom, najít několik lidí kompatibilních s vaší divností a společně proplout.

Co teď?

13. října 2013 v 19:06 | idees
Mám před sebou prázdnou bílou stránku a nevím co s ní.

Running out of time

24. června 2012 v 20:27 | idees
Miluju tyhle dny. Posloucháte staré dobré kapely jako Lynyrd Skynyrd, Joy Division nebo GRN a soustředíte se jenom na hudbu. A najednou je to tam. V hlavě se vám začne rodit milióny nápadů, jeden zapomenete, ale hned máte tři další. Že se vám to moc často nestává? Mě taky ne. Dneska se to ale povedlo, tři věci mám hotové a pár nápadů mám ještě napsaných, takže přibudou časem.


Kresba - superstardom´s close to post-mortem

22. dubna 2012 v 21:18 | idees
Zjistila jsem, že dostávám nápady jenom při poslouchání písniček. Takže děkuju Eminemovi za skvělý text k Lose yourself, možná nejsem navždy ztracená. Možná se mi ještě někdy povede dokreslit skicák.

Just live.

15. dubna 2012 v 20:38 | idees

Tenhle krásný blok mám doma už asi čtyři měsíce a až teď do něj konečně kreslím.
Moje učitelka na výtvarku vždycky nerada vidí angličtinu, protože to pak nemůže objektivně zkritizovat. Jenže v angličtině zní prostě všechno nějak líp. Jednodušeji. Pěkně.
Kéž by byl můj život jednoduchý jako angličtina.
 
 

Reklama