Foto

Dobré ráno

7. září 2013 v 12:50 | idees
Vlastně...tohle ráno bylo víc než dobré. Vstala jsem v 6.10 a v půl sedmé už jsem fotila. Viděla jsem dokonce východ slunce! :) Vstávat brzy je skvělý vynález. Bohužel, vstávání kvůli nultým hodinám mě tak vyčerpává, že o víkendu jsem schopná vylézt až v jedenáct. Musím to nějak změnit. Rána jsou nejlepší.


Endorfiny

4. září 2013 v 21:14 | idees
Cítíte tu atmosféru fotky?

Asi tak nějak jsem se dneska cítila, když jsem si po měsíci a půl zase pořádně zacvičila. Dobrá nálada. Úsměv. Slunce, které po pár dnech zase hřálo. Víc takových dní.
Jinak tuhle trávu či co to vlastně je, jsem chtěla vyfotit už hrozně dlouho, ale nikdy se mi to nepovedlo v tom správném světle. Nízkém a přesto ještě dost silném, ale ne zas tak moc, jen aby mi šlo exponovat. Západ slunce, i když to tak nevypadá. Z fotek jsem měla radost a pak se na měsíc úplně vypařily. A včera mě opět překvapily. ¨
Tak se mějte aspoň tak pěkně, jako na té fotce. A smějte se!

Chcete zmoudřet? Můj ty světe - otevřete knížku - čtěte!

1. září 2013 v 20:09 | idees
...řekl Jiří Žáček. Fotit v knihovně se ukázalo jako špatný nápad, jelikož naše knihovna není vůbec tak fotogenická jako všechny ty poličky knih na weheartit nebo tumblr.


Lásko, za 30 dní budeš zbrusu nová. Jasný? Všechno bude zase lepší.

May the odds be ever in your favour.

Spálit a zapomenout

28. srpna 2013 v 19:52 | idees
Pálili jsme staré fotky a dopisy. Jak mizely tváře v plamenech, narůstal strach - bude mě taky takhle jednou někdo pálit?

Šumava

25. srpna 2013 v 20:25 | idees
Miluju Šumavu. Miluju šumavskou přírodu a mám ráda Šumaváky, kteří si prochází životem těžším, než si většina Pražáků dovede představit. Vracím se tam každé prázdniny k příbuzným a ti patří mezi nejskvělejší lidi, jaké jsem kdy poznala. Všechno tohle, co cítím k Šumavě a hlavně na Šumavě jsem chtěla dát do fotek. Zjistila jsem, že takový přístup je mnohem lepší než hledání dobrých záběrů a tak se domů vracím s méně fotkami, ale jsem s nimi spokojená víc než kdy dřív.
To mě vede k otázce - také si myslíte, že správný umělec o své tvorbě vždy pochybuje? Neměl by si za svou tvorbou stát pevně a dokázat si ji objhájit, hmm?


Gimme more

21. srpna 2013 v 21:37 | idees
Odjíždím na Šumavu, do míst, která miluju z téhle smutné země úplně nejvíc. Smutnější než Čechy ale je, že se letos netěším. Prázdniny jsou vlastně hrozně zvláštní. Pořád se někam jezdí, na chalupu, na návštěvu, na dovolenou, odpočinout si, odfrknout si. Proč? Ne že bych se hlavně na tyhle útěky nejvíc netěšila, ale cítím se při nich divně. Utíkat od života tady, někam, kde se ani neohřeju a zase pojedu zpátky, ještě víc mimo, než jsem odjížděla... letos už mě to nějak nebere. Potřebuju žít teď a tady. A tvořit.

Kdyby byli všichni na světě slepí, kolik lidí bys zaujal?

18. srpna 2013 v 12:11 | idees
Život. Je klišé. Krutý, nespravedlivý. Jednou skončí. Zatímco si budete více či méně v klidu žít, zjistíte, že to vlastně nemá cenu. Život nemá smysl, pokud si nějaký sami nevytyčíte a nepoženete se za ním, no matter what.
Můžete si stěžovat. Nadávat. Možná si budete přát to všechno vzdát a prostě se na to všechno vykašlat. Ale vy to neuděláte. Protože život takový prostě je a pokud se nebudete snažit, nezažijete ty krásné okamžiky, kdy se všechno zastaví a jediné co v té chvíli cítíte je štěstí. A i když jste třeba moc štěstí zatím nepobrali, není místo stěžování a depkaření lepší vzít ten zbyteček šťastného, co vám zbylo a žít s tím?

Často se takhle cítím. Že bych se na všechno nejradši vykašlala. Ale pak si vzpomenu na svoje úžasné přátele. Na to, že bez nich si ten svůj život nedokážu představit. Možná takové přátele nemáte. Ale máte určitě něco jiného, ne? Rodinu, vášeň, nebo třeba jen zmrzlinu. Občas stačí žít třeba jen pro západy slunce, pro úsměv náhodného kolemjdoucího nebo pro tu nejsladší chuť Nutelly. Žijte pro co chcete, ale hlavně žijte. Život je krásný, jenom to občas nevidíme.

Tyrolsko

15. srpna 2013 v 21:26 | idees
Nic není tak hrozné, jak to na první pohled vypadá. Depresivní nálady už jsou pryč, vystřídalo je něco jiného, pořád ne dostatečně prázdninového. Nevadí. Mám radost alespoň z rakouských fotek.

Emoce, chci vidět emoce.

1. srpna 2013 v 16:12 | idees
Vystihnout posledních 14 dní jednou fotkou? Není to zase tak těžké, jak by se mohlo zdát.

Proč tak depresivně? Hlásám smějte se, myslete pozitivně. Mně už to ale moc nejde.
Dneska je 1. srpna. Měsíc prázdnin je za námi. Část mého sobeckého já má potřebu si ten měsíc trochu shrnout. Část mého sobeckého já touží po tom, aby mě pochopil ještě někdo kromě mé milované M. Aby někdo pochopil, že se mám fakt nahovno a že k tomu mám dobré důvody.

Keep the dream alive

18. července 2013 v 15:36 | idees
Mám radost z nového vzhledu. Menší radost už mám ze všeho ostatního, co se momentálně děje.

 
 

Reklama