Řeči

usmívejte se

26. ledna 2013 v 22:25 | idees

Celá republika (dobře, spíš polovina) republiky nadává na výsledky voleb. Nebo na naši zemi celkově. Na politiky. Na peníze. Na zdraví. Lidé si nadávají navzájem. Nedělejte to. Otevřete oči a usmívejte se, radujte se, na světe je krásně!

silly, silly girl

1. ledna 2013 v 21:42 | idees
Dneska o půlnoci jsem se cítila vážně skvěle. Rok 2012 skončil. Ten nejtěžší rok skončil a já to přežila. Rok psychopatů. Cítila jsem se skvěle, i když jsem seděla v jednu ráno uprostřed sjezdovky a bála se, že z lesů kolem může každou chvíli něco vyskočit a sežrat mě. Pak jsem se ale zase vrátila do reality.

.:dream on:.

29. prosince 2012 v 23:22 | idees
O tomhle článku přemýšlím už neskutečně dlouho. Asi třikrát jsem ho kompletně předělala a pak mi to došlo - formulovat slovy, jaký byl rok 2012? To nejde.

.easy come easy go.

3. prosince 2012 v 21:56 | idees
Když se stihnete vypravit v rekordním čase.
Když procházíte v sedm ráno po městě, kde svítí jen vánoční výzdoba, sněží tak, že nevidíte na krok a do nových KOSSek vám hrají Train- Shake up Christmas.
Když máte pocit, že svět je krásnej.
A ten pocit vám nezkazí ani matika. Ani fyzika.
Když projdete všechny obchody, stále nemáte ani jeden vánoční dárek, ale ta skvělá nálada se vás pořád drží.
Když jedete domů a začíná vám úplně vzadu v hlavě něco hlodat. Něco jako - ty nejsi šťastná, ty si to jenom namlouváš.
Když zjistíte, že intro k Nothing Else Matters na kytaru vlastně není tak těžké a na pár minut si představujete sebe sama jako rockovou hvězdu nového tisíciletí.
Pak vám dojde, že úplně jednoduché to intro taky není.
Po rozhovoru se starým přítelem dostáváte záchvat nostalgie. Metallica je zapomenuta.
A pak, pak přijde chvíle, kdy máte chuť někoho rozkopat, rozčtvrtit a rozprášit, následně ho slepit zpátky a rozkopat ho znovu. A na menší kousky.
Máte pocit, že všichni mají úžasné, skvělé a dokonalé životy plné hustodémonskykrutopřísných zážitků.
Je vám špatně.
A pak se to stane. Jste znechuceni youtubkem, když najednou kliknete a - máte to! Písničku, kterou jste hledali 28 dní. Konečně ji máte. A svět je zase krásný.

Nenávidím náladovost.

Pozitivní evoluce, Slavík 2012 a Landa

25. listopadu 2012 v 22:02 | idees
Slavík. Každý rok je to stejné, Kája to opět nečekal, Lucie Bílá působí pořád stejně falešně a nominované na Objev roku nikdo nezná. Letos bylo všechno jinak. A troufám si tvrdit, že včera to vlastně o hudbě vůbec nebylo.

life won´t wait for you

23. listopadu 2012 v 18:07 | idees
Já už nechci.

Jdeme do kytek

15. září 2012 v 21:01 | idees
Že život je sranda a nikdy nemůžete předvídat co se stane, vím už dlouho. Ale posledních pár měsíců, vlastně spíš od začátku letošního roku mi připadá, že se dějou fakt divný věci. Obvykle se to dá shrnout jako erupce na slunci, zasmát se a jít dál. Jenže teď už to nějak nejde.

Jak mě (ne)dostali Red Hot Chili Peppers

30. srpna 2012 v 20:54 | idees
Někdy na konci minulého roku oznámili Coldplay a RHCP, že přijedou do Prahy na Eden. Byla jsem nadšená. Dvě boží kapely a tady u nás! Jedno mi bylo ale jasné - nemám dost peněz na oba koncerty. Nakonec jsme se rozhodli pro Redhoty. Bude to větší nářez, mysleli jsme si. Myslet znamená hovno vědět.

Proč se z nás každé dva roky stávají vášniví sportovní fanoušci

4. srpna 2012 v 19:32 | idees
Chtěla jsem jít spát. Vážně. Cestu do postele jsem ale vzala kolem ledničky a to už je jenom kousek k televizi.

Je to pokaždé stejné. Před čtyřmi lety v Pekingu, před dvěma lety ve Vancouveru a dnes v Londýně. Tisíce lidí jedou klidně na konec světa jen proto, aby viděli zástupce svých zemí, jak se potí na stadionu. Většina z nás to chápe, ale jsou tu i tací, kteří se jen ptají - proč?

Naruby

8. června 2012 v 22:21 | idees
Proč mi připadá, že nic nefunguje tak, jak by mělo?

Je mi špatně. Je mi špatně už dlouho, ale teď už je to na hranici snesitelnosti. Tenhle stav má jen tři logická vyústění:
 
 

Reklama