Lepší jméno si tenhle papírový fešák vybrat nemohl. Kdo by ho nemiloval?
Zvířata
I love you.
27. května 2011 v 19:25 | ideesI came so close to givin´ it up!
11. května 2011 v 20:19 | ideesJeště nikdy jsem se neléčila na lehátku s Alenkou v Říši divů a Time of my life v uších, ale všechno je jednou poprvé. Bohužel, tahle šílená nemoc je podruhé a doufám, že nebudu doma opět čtvrnáct dní. Vážně potřebuju jít ven. Všechno si vyjasnit.
Zpomal!
10. května 2011 v 18:38 | idees...třeba si pak pokecáš se šnekem.
Wasn't it easier when you believed in everything and everybody believed in you?
3. dubna 2011 v 22:01 | ideesNějak nemám mozek na dlouhé úvahy nebo tak něco. Je neděle večer, chápejte. Tak snad jen omluva, že ty fotky jsou technicky příšerné, ale prostě srdcovky. Je to jako poslouchat postopětapadesáté stejnou písničku, text znáte už nazpaměť, ale stejně si ji neodpustíte...
A jak už se stává skoro zvykem, dvě momentky na závěr:) Kala byla perfektní. Natahovala ke všem chobot, protože ji lidi krmili a vyvažovala to zadní nohou...:)
I wanted to send you all my love but the postman said that it was too big.
27. března 2011 v 21:34 | ideesNěco takového jsem potřebovala. Miluju svoje přátele a psy. Nejlepší je, když trávíte den s oběma. Tyhle fotky tu nejsou k tomu, abych se s vámi podělila o perfektní záběry, ale protože na tenhle den bych nechtěla zapomenout a nemám moc dobrou paměť.
Mám raději psy než lidi. Ti mě na rozdíl od lidí nikdy nekousli. Marylin Monroe
Pes má krásu bez ješitnosti, sílu bez krutosti a lidské cnosti bez lidských necností.
Není na světě lepšího psychiatra, než je štěně olizující vám obličej.
Pes je jediné stvoření na světě, které vás miluje víc než sebe.
Psa nikdy nevlastníme tolik jako on nás.
Tyhle dvě neberte moc vážně. První je taková ilustrační - byly jsme přes tři hodiny venku a chudák Ike (jmenuje se I Love You) usnul na chodníku. Ta druhá je první fotka z dneška (chápete?:D), kdy jsem ještě neměla nic nastavené, ale z celého dne je to nejlepší momentka.
voice inside my head
21. března 2011 v 21:53 | idees
A usnout mám teď jako jak?
Víte co? Denodeně jsem upozorňována na svoje chyby. V naší rodině prostě není zvykem chválit, nedejbože vyjadřovat svoje city. To dusno je nesnesitelný. Tak dělejte, že ten obrovskej přepal nevidíte.
...a zvrchu nás pozorovala její starší kamarádka.
Tohle je jenom takovej bonus, tomu prstu se smála M. ještě asi deset minut, ale když ta číča viděla můj prst, probudily se v ní lovecké pudy:D
How high can you fly with broken wings??
15. března 2011 v 21:40 | ideesVážně mě štve, jak se mi rozbuší srdce, když Tě vidím.
Vážně mě štve, jak sebevědomě se vždycky tváříš.
Vím, že já se tvářím stejně namyšleně.
Vážně mě štve, jak se na mě nejdřív zadíváš, než pozdravíš.
Vlastně, vážně mě štve úplně všechno co děláš.
***
Teď mi to připadá trochu jako z 10 things I Hate About You.
***
Jsem strašně zničená ze zumby. Strašně zničená ze všeho. Živout je dřina! :) Vrátila jsem se ve čtvrt na devět domů, s tepem asi 160, kručícím břichem a téměř neschopná chodit. Nevím co jsem si chtěla dokázat, pak jsem se ještě naučila tu šílenou matiku a ještě stihla dodělat ty skvělý korále. Někdy se nechápu. Ale asi jsem to dělala pro to, že když se soustředím, na nic nemyslím. To je fajn. Tak na uklidnění trochu ťuťu ňuňu fotky.
sunshine in my soul
21. února 2011 v 20:34
nemám ráda videa v článcích, takže si to hoďte do HQ a řekněte, je ten začátek parodie na biebra?:)
Kurevská zima. Jak jsem to napsala, hned se cítím líp:) Cestou ze školy se nám zdálo, že rtuť vystoupila o něco výš než na -11°C jako ráno, tak jsme si dali ruskou zmrzlinu. Do ruské zimy ruskou zmrzlinu! Ale nezahřála mě, překvapivě. Tak jsem se prohrabovala starými složkami a tohle je přesně to pravé, co potřebujeme všichni na rozehřátí. Enjoy a já jsi jdu vylepšit pyramidkami mikinu:)
If you have ever loved somebody put your hands up
31. ledna 2011 v 15:53Už mě to vážně nebaví. Druhý týden ležím doma s nějakou prapodivnou chorobou, které jsem se zbavila asi na tři dny, kdy vznikly tyhle fotky. Ještě nikdy jsem neviděla tak nefotogenického psa jako tohohle hovawarta mého spolužáka, ale...fotku běhu jsem u svého vlastního psa nikdy nezvládla:D
Být nemocný je nuda. Ale aspoň vím, kteří přátelé mě mají fakt rádi, když se tu několikrát stavili a kdo na vás hned první den zapomene a ani nezavolá. Nejhorší je, že oni neví, jak mě mrzí, když jim zavolám a oni se se mnou baví jen tak napůl, protože odpovídají zase jiným, se kterými si mezitím užívají venku. Jo, mám trochu depresivní náladu, nejvíc ze všeho mě štve, že celý týden má být krásně, jasno a já neudělám ani jednu fotku!:)
U těchto fotek mě napadá ještě něco - už si neumím představit život bez psa.
black swan
14. ledna 2011 v 22:17Tak po několika dnech další fotky. Sice nejsem úplně líná fotit, tyhle fotky jsou už ze středy, ale spíš nemám čas upravovat a zveřejňovat. Takže bez zbytečných komentářů, jdu vstřebávat dojmy z kina:)
Vidíte to pozadí na téhle fotce? Zapoměňte na to, že je hrozný. Momentálně je voda asi metr pod tou zdí a je to naše jediná šance - jinak Labe opět spláchne všechno v dosahu. Doufám, že soudruzi nikde neudělali chybu. Stejně ta zeď nevydrží.
Stom za holubem je asi do poloviny pod vodou. Během dvou dnů.
